POČÍTAČOVÉ SKŘÍNĚ (case)
Počítačová skříň slouží k upevnění hardwaru. Většinou se vyrábějí z plechu, nejlépe z dobře tepelně vodivého (hliník). Součástí skříně jsou malé kabely, které propojují ovládací prvky (zapínací tlačítko, reset, diody) a základní desku.
Typy skříní
Tower
Počítačová skříň, která je nastojato. Zabírá méně prostoru a komponenty lze více rozšiřovat. Vyrábějí se v různých formátech a velikostech.
Tower skříně se rozdělují do skupin podle velikosti. S tou souvisí i počet pozic (šachet) pro mechaniky (5,25 palce), pro disketovou mechaniku a pevný disk (3,5 palce).
1) Mini Tower
Malá skříň s velkým omezením rozšiřovat komponenty. Nenalezneme na ní moc šachet. Výhodou této skříně jsou rozměry.
2) Midi Tower
Klasická skříň, na kterou jsme všichni zvyklí. Většinou obsahuje 4 pozice pro mechaniky, 1 pozici pro disketovou mechaniku a další skryté pozice pro pevný disk. Díky větším rozměrům je umožněno skříň vybavit více větráky (pokud na ně má úchyty) a také komponenty lze lépe rozšiřovat.
3) Big Tower
Jedná se o skříň s velkým množstvím šachet. Umožňuje uživateli díky velkému vnitřnímu prostoru umístit vysoce výkonná chlazení (např.: vodní chlazení) pro výkonné systémy. Tyto skříně se používají zejména u serverů, ale mohou se stát také drahou zábavou pro počítačové nadšence.
Desktop
Počítačová skříň naležato. Zabírá více pracovního místa, většinou se monitor umisťuje na ní. Rozšíření komponent je složité a tak se v dnešní době už příliš nepoužívají.
Síťové napájecí zdroje
Slouží k napájení jednotlivých komponent o různém napětí (např.: 3,3 V, 12 V). Bere ze sítě střídavý proud (230 V) a ten pomocí transformátoru převádí na námi potřebné stejnosměrné nízké napětí, které je rozváděno kabely do součástek. Protože komponenty vyžadují stále stejné napětí, tak je ve zdroji napěťový stabilizátor, který zajišťuje, že napětí nekolísá. Jádro zdroje je umístěné v uzemněném obalu a vzhledem k tomu, že vytváří hodně tepla, je chlazeno.
Druhy napájecích zdrojů:
1) AT
Dnes již zastaralý zdroj, který poskytuje napětí 5 V a 12 V. Zdroj obsahuje spínací tlačítko, kterým se uvádí do chodu a nalezneme ho na přední straně skříně. Respektive je spojeno s kabelem, který vede ze zdroje k přední stěně skříně. Zdroj je buď zapnutý, nebo vypnutý. Softwarové zapínání přichází až s formátem ATX.
2) ATX
V dnešní době nejvíce používané. Poskytuje napětí 3,3 V, 5 V a 12 V. Zdroj už není omezen pouze na stav vypnuto a zapnuto, ale objevuje se softwarové zapínání (stand-by). V podstatě je zdroj zapnutý, ale má omezený příkon pro 5 V. Pokud dostane základní deska pokyn, (např. stisknutí tlačítka na přední straně skříně) tak provede úplné zapnutí zdroje spojením dvou pinů na hlavním konektoru. ATX má 20pinový hlavní konektor.
3) ATX12
Vychází ze zdroje ATX, ale je rozšířen o 4pinový přídavný konektor a o 8pinový přídavný konektor. Přichází v období před Pentium 4 (2000). Verze ATX12V 2.0 má 24pinový hlavní konektor. Do výkonných systému již nemá cenu kupovat ATX zdroj.
Druhy napájecích konektorů
První zleva je 24pinový hlavní konektor. Zajišťuje napájení základní desky, do které se zapojuje. Druhý zleva je 20pinový hlavní konektor. Někdy mívá zdroj rozdělen 24pinový konektor na 20pinový a 4pinový. Tím je umožněno napájet desky jak s 20pinovým tak s 24pinovým konektorem. Třetí zleva je 4pinový konektor Molex pro napájení pevných disků. Vedle něj 15 pinový konektor pro zařízení, která využívají SATA napájení. Další je 4pinový konektor ARX12V, který zajišťuje napětí pro procesor. Zapojuje se do základní desky. Předposlední je 4pinový konektor Berg (Mini-Molex) pro napájení disketové mechaniky. Poslední konektor C14 IEC slouží k napájení zdroje ze sítě.
Záložní zdroje
Při výpadku proudu nebo při nečekaném přerušení napájení ze sítě funguje UPS v podstatě jako baterie. Má v sobě umístěné akumulátory, které se neustále dobíjejí. UPS je umístěn mezi síť a napájené zařízení a v případě výpadku napájí zařízení. Čím mají akumulátory větší kapacitu, tím déle udrží napájené zařízení v chodu. Záložní zdroj brání smazání dat při nečekaném výpadku a zamezuje poškození elektronických zařízení. Do moderních UPS lze připojit více počítačů a také poskytují přepěťovou ochranu, ochranu proti poklesům napětí nebo jiné ochrany proti problémům v síti. Záleží, co dané UPS umožňuje.
Počítačové chlazení
Při aktivitě elektronických součástek vzniká tzv. ztrátové teplo, které je potřeba odvádět od jeho zdroje pro chod systému. Přehřátí komponent může být fatální pro jejich funkci a funkci celého systému.
Základní druhy chlazení:
1) Pasivní chlazení:
Jedná se o kovovou nepohyblivou součástku, která se upevňuje na danou komponentu. Skládá se z těla a žeber. Tělo chladiče vstřebává teplo z komponenty. Mezi žebry pak nastává uvolnění tepla do vzduchu. Součástí pasivního chladiče mohou být i trubičky s kapalinou tzv. heatpipes. Kapalina uvnitř trubiček odvádí teplo rychleji od jeho zdroje, cože je velká výhoda. Další výhodou pasivního chlazení je minimální až žádná hlučnost. Většinou jsou vyráběny z kombinace mědi a hliníku. Měď má velice dobrou tepelnou vodivost ovšem za vyšší cenu. Hliník má oproti mědi horší vodivost, ale je pevnější a levný. Pasivní chlazení najdeme nejčastěji na CPU, grafické kartě a chipsetu.
2) Aktivní chlazení
Ventilátor, který vytváří proudění vzduchu a tím chladí komponentu. Tyto větráčky se neumisťují pouze na komponentu, ale také na stěny počítačové skříně. Pomocí více větráčků můžeme vytvořit tzv. tunel. V podstatě máme ventilátor, který vhání do skříně vzduch a další větráček nebo větráčky, které odvádějí teplý vzduch ze skříně, což by se dalo přirovnat k průvanu. Nejčastěji se můžeme setkat s aktivním chlazením na CPU, grafické kartě, zdroji nebo na skříni počítače.
Parametry ventilátorů:
1) velikost:
Existuje mnoho rozměrů větráčků. Mezi standardy patří 50x50, 80x80, 90x90, 120x120 a 140x140. Rozměry jsou v milimetrech.
2) otáčky:
Určují, kolikrát se ventilátor otočí za minutu. Udávají se v otáčkách za minutu (rpm). Větší ventilátory nepotřebují tak velké otáčky, protože jejich plocha vytváří dostatečné proudění vzduchu.
3) hlučnost:
Hlučnost větráčků souvisí s otáčkami. Logicky platí čím větší otáčky, tím větší hlučnost. Udává se v decibelech (dB).
3) Kombinované chlazení
Kombinuje pasivní a aktivní chlazení. Na pasivní chladič je namontován ventilátor. Kombinované chlazení je často využíváno. Nejčastěji na CPU a grafické kartě. Může být i na severním můstku.
Vodní chlazení
Jde o uzavřený okruh, ve kterém proudí destilovaná voda (médium), ta odvádí teplo z jednotlivých komponent. Součástí okruhu vodního chlazení jsou chladiče na jednotlivé komponenty, čerpadlo a velký pasivní chladič, který je umístěn mimo skříň počítače a vyzařuje teplo, které přijal z média do vzduchu. Jedná se o drahou záležitost pro výkonné systémy, ale je nutno podotknout, že moderní kombinovaná chlazení jsou mnohdy stejně výkonná jako vodní chlazení. Lze koupit komplet celý systém nebo si ho skládat po částech. Pro profesionální chlazení se používá tekutý dusík nebo oxid uhličitý. Kapalina má teplotu pod 0° C. Jedná se o velice drahou záležitost a musíme být opatrní při manipulaci.
