VSTUPNÍ A VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ (input/output devices)
Klávesnice
Krátce řečeno - jedná se o vstupní zařízení, které nám umožňuje ovládat PC. Při spuštění PC se spustí program POST, který kontroluje HW pokud není klávesnice připojena, zobrazí se chyba. Z čehož vyplývá, že se bez klávesnice neobejdeme.
Připojení k pc
1) pomocí kabelu:
Konektor DIN
- dnes již nevyužívaný
- nahrazen PS/2
Konektor PS/2 (mini DIN)
- způsob komunikace zůstal stejný jako u din, pouze se zmenšil
- pro klávesnici fialový
USB
- tento univerzální konektor je v dnešní době oblíbený a velice rozšířený a tak není divu, že se objevil i u klávesnic.
1) bezdrátové:
Tyto klávesnice nejsou k počítači připojeny kabelem, ale komunikují s ním pomocí infračervených paprsků (je potřeba vidět na přijímač) nebo pomocí radiových vln (není potřeba vidět na přijímač), což je příjemnější řešení. Data se přenášejí bezdrátově, ale napájení ne, takže je potřeba napájet klávesnici bateriemi.
Multimediální
Klávesnice, která má oproti ostatním něco navíc. Většinou se jedná o klávesy na ovládání internetového prohlížeče, multimediálního přehrávače, hlasitosti zvuku nebo vypnutí PC.
Ergonomická klávesnice:
Jsou navrženy tak, aby naše ruce a prsty byly co nejméně unavené při psaní dlouhých textů. Jedná se o rozložení kláves nebo opěrka na zápěstí.
Virtuální klávesnice
Některá zařízení mohou (např.: na plochu stolu) promítat klávesnici a zároveň obsahují senzor, který snímá pohyby našich prstů.
Polohovací zařízení
Jedná se o vstupní zařízení, kterými se ovládá PC. Konkrétně nám umožňují hýbat s kurzorem na obrazovce. Mohou být i kompatibilní s různými programy.
Myš:
Nejčastěji používané polohovací zařízení. Vlastní jej asi každý. Zařízení je uchopené rukou a je snímán jeho pohyb, který se projeví pohybem kurzoru na obrazovce.
Základní rozdělení myší:
Mechanická myš (kuličková):
Na spodní straně myši je kulička, která se při posunu otáčí. Dvě pohyblivé hřídele na sebe kolmé, které symbolizují osu x a y, se dotýkají kuličky, která je svým pohybem roztáčí. Pohyb hřídelí je snímán, zakódován a zakódovaný sled bytů je odesílán do počítače. Tam se dekóduje a převede na pohyb kurzoru.
Optická myš:
Kulička je nahrazena optickým zdrojem světla (led, laser), které se odráží od povrchu stolu a je snímáno optickým čidlem. Povrch je snímkován s frekvencí někdy až 10000 snímků za sekundu a s různým rozlišením např. 2000 dpi (záleží na dané myši). Na základě změny polohy procesor myši vyhodnotí pohyb v osách x a y a ten je převeden na kurzor.
Typy připojení:
1) pomocí kabelu:
- COM - dříve se myši připojovali přes COM. S tím se již dnes na trhu nesetkáme.
- PS/2 - port na všech základních deskách. Pro myši zelený.
- USB - jako většina dnešních zařízení se i myš připojuje přes USB.
2) bezdrátově:
- Infračervený port (irDA) - vysílač i přijímač na sebe musí vidět.
- Bluetooth - využívanější. Vysílač a přijímač na sebe nemusí vidět.
Trackball:
Zařízení podobné myši, ovšem s tím rozdílem, že kulička je na povrchu myši a otáčíme s ní pomocí prstu. Kurzorem se dá pohybovat velice přesně. Někdy se můžeme setkat i s trackballem přidělaným na klávesnici.
Tablet:
Podložka s aktivní plochou, na které pohybujeme elektronickým bezdrátovým perem a tím ovládáme kurzor. Vhodné pro grafické programy a ruční kresbu. Moderní tablety jsou citlivé na tlak, tudíž se nám projevuje tloušťka čary v závislost na síle, kterou kreslíme. Aktivní plocha může mít různé rozměry. U profesionálních tabletů to bývá formát A4.
Touchpad:
Destička, která snímá pohyby prstů, jak jsme na to zvyklí u notebooků. Také jsou přidána dvě tlačítka, která nahrazuj í tlačítka myši. Funguje na principu snímání elektrické kapacity, kterou naše prsty ovlivňují. Dá se pořídit jako samostatné zařízení.
Herní ovladače:
Slouží nám především k tomu, abychom zažili lepší zážitek ze hry a zpříjemnili nám jejich ovládání. Tato zařízení jsou připojována buď přes gameport nebo USB. Samozřejmě existují i bezdrátová řešení. Kvalitní ovladače mají hodně ovládacích tlačítek, vibrace a je lepší, pokud je ovladač připojen přes USB, protože gameport pomalu mizí ze základních desek a tak musíme dokupovat přídavnou kartu, která je vybavena game portem.
Joystick
Herní ovladač, který by se dal přirovnat ke kniplu v letadle. Proto se také nejlépe hodí pro letecké simulátory. Jedná se o páčku, která je připevněná k podložce. Ovládání probíhá pohybem páčky, ale většinou máme na joysticku k dispozici i tlačítka,které nám také usnadňují ovládání.
Gamepad
Tento herní ovladač je přizpůsoben k uchopení do obou rukou a ovládací tlačítka mačkáme především palci. Každý určitě takový ovladač viděl na konzolích PS a X-box. Gamepad nám umožňuje rychleji reagovat na dění ve hře než klávesnice a tak se nejvíce hodí na akční a sportovní hry. Gamepad se připojuje pomocí USB nebo bezdrátově přes bluetooth.
Volant
Tento herní ovladač je přizpůsoben k uchopení do obou rukou a ovládací tlačítka mačkáme především palci. Každý určitě takový ovladač viděl na konzolích PS a X-box. Gamepad nám umožňuje rychleji reagovat na dění ve hře než klávesnice a tak se nejvíce hodí na akční a sportovní hry. Gamepad se připojuje pomocí USB nebo bezdrátově přes bluetooth.Pro reálnější hraní závodních her nám slouží volant. Klávesnice nás ochuzuje o podstatnou součást automobilových závodů. Volant je buď samostatný, nebo s pedály (brzda a plyn) a někdy i s řadicí pákou. Pokud je volant vybaven vibracemi - force feedback, tak cítíme vibrace, odpor a škubání při jízdě po nerovném povrchu jako ve skutečnosti, což nám umožní si jízdu 100 % vychutnat.
Skener
Scanner je vstupní zařízení, které umožňuje snímat reálné 20 předlohy a převádět je do digitální podoby. Některé scannery dokážou snímat i 3D prostorové objekty. Existuje několik druhů.
Druhy skenerů:
Ruční:
Pro snímání čárových kódů.
Bubnové:
Drahé scannery pro profesionální snímání velkých předloh.
3D skenery:
Technologie umožňující snímat prostorový objekt pomocí laseru.
Filmové:
Slouží pro digitalizaci filmových negativů.
Stolní:
Tento typ scanneru nás zajímá nejvíc. Protože je nejvíce rozšířen mezi běžnými uživateli. Na skleněnou plochu se pokládají předlohy, nejčastěji obrázky nebo dokumenty formátu A4. Zdroj světla se pohybuje pod skleněnou plochou. Snímání funguje na principu odrazu světla. To prochází zrcadly do snímače CDD nebo CIS. Snímače musí být tři pro model RGB. Na základě naskenovaných informací se vytvoří výsledný obraz. Zdrojem světla je speciální bílá zářivka (u dražších) nebo LED diody. Stolní scannery bývají součástí tiskáren nebo samostatné. Připojují se přes USB.
Parametry skenerů:
Barevná hloubka:
Udává nám, kolik barev je schopen scanner rozeznat a naskenovat. Jednotka je bit (např. 24 bitů, 48 bitů).
Rozlišení obrazu:
Určuje nám datovou velikost výsledného obrazu. S větším rozlišení stoupá kvalita obrazu. Udává se v DPI (dot per inch).
Velikost snímané plochy:
Udává, jak velkou plochu dokáže scanner nasnímat. Jednotky jsou mm, cm dále je při vybírání důležitá rychlost skenování dokumentů a fotografií a rychlost náhledu.
Monitory
Výstupní zařízení nutné pro ovládání PC, grafická karta zobrazuje na monitoru textové informace nebo grafiku. V současné době jsou monitory připojovány přes rozhraní D-SUB (VGA), DVI-D, DVI-I nebo HDMI.
Rozhraní:
D-SUB (VGA)
Přenáší analogový videosignál.
DVI-D
Přenáší pouze digitální videosignál.
DVI-D
Přenáší digitální i analogový videosignál.
HDMI
Přenáší video ve vysokém rozlišení.
CRT Monitory:
Pracuje na principu tří elektronových paprsků, které vyzařují z katod. Katody jsou umístěny ve vakuové baňce. Paprsky procházejí na stínítko obrazovky přes mřížku. Mřížka má v sobě malé otvory, aby propustila jen dané svazky elektronů na stínítko obrazovky. Zadní strana stínítka obsahuje luminofor, který rozsvěcí dané body podle modelu skládání barev RGB (Red, Green, Blue).
LCD Monitory:
LCD monitory pracují na principu tekutých krystalů, které se natáčejí pomocí transformátorů. Jeden transformátor připadá na jeden pixel (bod). Každý pixel se skládá ze tří subpixelů, které odpovídají modelu RGB. Každý pixel je také ohraničen elektrodou a polarizačními filtry, které nám zajišťují lepší kvalitu obrazu. Zdroj světla v zadní části monitoru vyzařuje světelné paprsky, které procházejí polarizačním filtrem, elektrodou, vrstvou tekutých krystalů, další elektrodou a polarizačním filtrem. Krystaly se natáčí podle toho, jestli mají paprsek světla propustit nebo ne.
Základní parametry monitorů:
Úhlopříčka:
Je vzdálenost protilehlých bodů obrazovky udávaná v palcích.
Doba odezvy:
Udává se v milisekundách a je to doba, za kterou se jeden pixel stihne zhasnout a zase rozsvítit. Vztahuje se pouze k LCD monitorům.
Rozlišení obrazovky:
Tento parametr udává skutečný počet pixelů u LCD monitorů. U CRT monitorů udává maximální zobrazitelný počet pixelů, který je omezen maximální vstupní frekvencí.
Pozorovací úhel:
Je to úhel, pod kterým můžeme sledovat obrazovku, aby byl obraz dobře viditelný.
Obnovovací frekvence:
Jednotka hertz (Hz). Udává, kolik řádků za sekundu monitor stihne vykreslit. Můžeme se také setkat s označením horizontální frekvence. Vztahuje se pouze k CRT monitorům.
Projektory
Zdrojem světla je halogenová popřípadě jiná lampa. Světlo prochází čočkou a dopadá na rotující kotouč. Na kotouči jsou barvy. Nejméně tři pro model RGB. Dále obarvené světlo prochází přes další čočku, která směruje světlo na DLP čip, který se skládá z malých zrcátek. Vychýlením zrcátek čip vytváří výsledný obraz.
DLP:
Jednotka hertz (Hz). Udává, kolik řádků za sekundu monitor stihne vykreslit. Můžeme se také setkat s označením horizontální frekvence. Vztahuje se pouze k CRT monitorům.
LCD:
Princip LCD projektorů se liší od DLP. Zdrojem světla je speciální lampa určená pro LCD projektory. Uvnitř se nachází dichroická zrcadla. Ty dokážou na základě vlnové délky buď světlo odrazit, nebo propustit dál dichroická zrcadla jsou tři opět pro model RGB. Světlo dopadá na dichroické zrcadlo pro červenou barvu. Červenou složku propustí a zbylé světlo odrazí na dichroické zrcadlo pro zelenou a nakonec pro modrou barvu. Pro každou barevnou složku je v projektoru umístěn LCD panel, na který se barevné světlo odráží. Nakonec jsou jednotlivé obrazy pomocí dichroického zrcadlového usměrňovače nasměrovány na střed promítací optiky.
Paramentry projektorů:
Při výběru projektoru bychom měli vědět, na co je důležité se zaměřit. Je to zejména délka životnosti lampy, která se uvádí v hodinách. Životnost bývá většinou kolem 3000 až 4000 hodin a poté se lampa musí vyměnit, což bývá finančně náročné. Můžeme se také setkat s LED projektory, které mají lampu nahrazenou LED diodami, což je výhoda, protože nemusíme měnit lampu, ale tyto projektory dosahují špatného osvětlení a malých kvalit. Dále je při výběru důležitý jas neboli svítivost. Jednotka je lumen. Udává nám, jak bude obraz jasný a kvalitní. Nesmíme také zapomenout na kontrast (poměr mezi nejsvětlejším a nejtmavějším bodem), rozlišení a hlučnost (jedná se o chlazení světelné lampy).
Tiskárny
Jedná se o výstupní zařízení. Pomocí tiskárny můžeme vytisknout text a grafiku. Tzv. multifunkční tiskárny vlastní scanner a někdy i kopírku. Tiskárny rozlišujeme podle toho, na jakém principu pracují.
Jehličková tiskárna:
Funguje tak, že obsahuje jehličky (9 nebo 24), které jsou kolmé k papíru. Jehlička při pohybu dolu naráží na textilní pásku napuštěnou inkoustem a tak vznikne na papíru jeden bod. Z jednotlivých bodů se skládají písmena, znaky a obrázky. Jehličky koordinuje procesor tiskárny a snaží se o co největší rychlost tisku. Jehličkové tiskárny jsou jedny z těch starších, ovšem stále nalézají své uplatnění např. při tištění účtenek na pokladnách nebo na úřadech, kde využívají možnost tisknout na více papírů přes kopírák. Jehličkové tiskárny mají malé náklady na tisk, ale jsou hlučné a tisk není moc kvalitní. Rychlost tisku záleží na počtu jehliček a na tom, kolik znaků tiskárna vytiskne za jednu vteřinu. Při použití barevné pásky můžeme tisknout i barevně.
Inkoustová tiskárna:
Jedná se o nejpoužívanější typ tiskáren pro běžné uživatele. V tiskárně jsou nádoby s inkoustem (černým i barevným) tzv. cartridge. Ty se pohybují s tiskovou hlavou, která stříká inkoust na papír pomocí miniaturních trysek podle toho jak je inkoust vystřikován z hlavy na papír se inkoustové tiskárny dělí na termické a piezoelektrické.
Termické (bubble-jet):
V tiskové hlavě je umístěno topné tělísko, které ohřívá inkoust. Při zahřátí vzniká pára, která vytváří bublinu. Ta následně vystřelí zbylí inkoust z hlavy. Tímto způsobem tisku je spotřebováváno trochu víc inkoustu a tisková hlava nemá dlouhou životnost.
Piezoelektrické (ink-jet):
Jedná se o technologii tisku, která využívá piezoelektrických krystalů v tiskové hlavě. Působením elektrického proudu krystaly mění svůj tvar, čímž vytváří tlak na inkoust v hlavě. Ten je vystřikován na papír, ale v menších kapičkách, což umožňuje kvalitnější tisk náklady na tisk jsou nízké.
Výrobní a prodejní cena i kvalita tisku je vyšší u piezoelektrických tiskáren, stejně jako životnost tiskové hlavy. Důležitým parametrem je rozlišení (v jednotkách dpi) a počet stran tištěných za minutu. Logicky je jasné, že barevná stránka se bude, tisknou déle.
Laserová tiskárna:
Jak už z názvu vyplývá, se zde využívá laseru. V tiskárně je kladně nabitý válec, který reaguje na světlo. Laser svítí na válec a ozářená místa se stanou záporně nabitá. Jako tiskový materiál je použit uhlíkový tiskařský prášek umístěný v nádobě Tzv. toner. Prášek je nabitý kladně. To znamená, že se přichytí na záporně nabitá ozářená místa na válci. Otočením válce se přenáší prášek na záporně nabitý papír. Nakonec je papír zažehlen přibližně na 200 °C. Válec je poté očištěn od prášku a je znovu celý kladně nabit. Laserové tiskárny jsou finančně náročné. Parametry jsou rozlišení, počet stran tištěných za minutu, velikost paměti tiskárny a rychlost procesoru (využívá programový jazyk pro komunikaci tiskárny s PC).
Počítačové reproduktory
Výstupní zvukové zařízení. Umožňuje šířit zvukový signál z PC do prostoru ve formě zvuku. K PC se připojují pomocí 3,5mm jack, USB nebo cinch kabelu. Pro napájení slouží klasický adaptér do sítě. Standardní počítačové bedýnky jsou dvě. Mají ovládání hlasitosti, vypínací tlačítko a výkon většinou malý (1 - 5 W). Existují ale také reproduktorové soustavy o podstatně vyšším výkonu a kvalitě zvuku.
Reproduktorové soustavy:
Jedná se o výkonné zvukové soustavy skládají se z reproduktorů (tzv. satelity) a basového reproduktoru (tzv. subwoofer). Většinou vlastní víc ovládacích prvků než běžné reproduktory jako např. ovládání basů, vyvážení jednotlivých reproduktorů a přepínání mezi stereo a prostorovým zvukem. Pro větší pohodlí uživatele někdy bývá ovládání zprostředkováno pomocí dálkového ovladače.
2.1 - dva satelity + subwoofer
5.1, 7.1 - pět nebo sedm satelitů + subwoofer
- efekt takzvaného 3D prostorového zvuku
- vhodné pro domácí kino
Parametry reproduktorů:
Výkon:
Obecně platí, že čím má reproduktor větší výkon, tím hraje hlasitěji. Výkon se určuje u jednotlivých satelitů, subwooferu a celkový výkon soustavy označován jako RMS. Jednotka je w (watt).
Odstup signál/šum:
Reproduktor produkuje nežádoucí šum a užitečný signál. Tento parametr určuje rozdíl mezi signálem a šumem. Čím je odstup větší, tím je zvuk kvalitnější. Jednotka je dB (decibel).
Frekvenční rozsah:
Zvuky jsou v různých frekvenčních pásmech. Čím je hodnota větší, tím je zvuk reprodukován kvalitněji, reálněji a detailněji. Jednotkou je Hz (hertz).
Hramonické zkreslení:
Harmonické zkreslení vzniká díky zesilovacím prvkům, jako jsou tranzistory, elektronky, atd. většinou se udává v procentech a mělo by být co nejmenší.
Další rozšiřující informace o monitorech, klávesnicích, myších, tiskárnách a skenerech naleznete v tomto PDF souboru.