Poučení z minulého školního roku bylo jasné. Neplánovat školní výlet na pátek třináctého. Pamatujete? Krásný červnový den, kdy pověry dostály svého a objednaný autobus, který měl děti odvézt do Národního muzea, nedorazil. Podruhé jsme již byli obezřetnější. 9. září jsme do muzea vyrazili znovu.  Přijel si pro nás krásný autobus. Sluníčko vesele svítilo na cestu a děti, které ví, že píle, ctižádostivost a vzdělání se v životě vyplácí, si konečně a s nadšením mohly vybrat svou odměnu. Sbírky Národního muzea se již nemohly dočkat, až je žáci budou obdivovat a hledat odpovědi na otázky z pracovních listů. Vyučující jim je ušili přímo na míru. Po příjezdu a malém občerstvení se děti rozdělily do skupin a pustily se do práce. Při přechodu z jednoho sálu do druhého se jen ozývalo „Wow!“, „To je hustý!“, „Ty brďo!“ nebo „To jsem netušil!“ Děti byly naprosto skvělé.  Mnozí měli v rukávu připravené další otázky k vystaveným exponátům. S velkou radostí též děti uvítaly možnost zakoupení suvenýrů nebo něčeho dobrého na zub. Pro nás byly největší odměnou jejich rozzářené oči, zvídavé otázky a slova díků za krásný výlet. Pracovat na sobě, učit se, chtít být v něčem dobrý, sbírat zkušenosti během školních soutěží…to jsou vlastnosti, kterých si u dětí nesmírně vážíme. Proto věříme, že tento výlet za odměnu byl velikou motivací k tomu, aby jejich žebříček hodnot zůstal i nadále tak skvěle nastavený!

Mgr. Jana Mihalovová