Sluníčková báseň o jaru sepsaná v novém altánu Jitřenka 7. 5. 2015 (projekt Jaro je tu)


jaro-je-tu

Jaro přilétlo na křídlech konipásků

a vyměnilo černobílý obraz za barevný na filmovém pásku.

Jaro zvedlo moji náladu o padesát procent,

ale už se mi vůbec nechce do školy vracet.

Jaro mi přináší i jarní únavu,

protože mi slunce příliš pálí na hlavu.
 

Jaro je naprostá krása,

neb celá příroda jásá.

Probudily se stromy, keře, hmyz

a ty, alergiku, zmiz!

Na jaře je každý rád,

těším se na něj já i můj kamarád.
 

Na jaře jezdíme na kole, na koloběžce,

pozorujeme myšky, ježky, veverky i ptačí holátka,

jak z vajíček líhnou se těžce.

V sobotu i v neděli, dokonce i v pátek,

zahraju si s kluky prima fotbálek.
 

V přírodě si voňavé buřty opékáme,

obrovskou chuť na ně máme

a do posledního je spořádáme,

pořádně si je s hořčicí vychutnáme.
 

Na jaře sad je plný květů,

voní všude vůkol,

mé srdce však trápí bol.

Kdo políbí mě pod rozkvetlým stromem,

je ten někdo tu?
 

Nevím, jak to vyjádřit slovem,

láska voní ve vzduchu

a já doufám v duchu,

že poznám lásku vysněnou v srdci mém.
 

Na jaře držím dietu,

nebudu jíst v jídelně knedlíky,

abych neměla v plavkách na těle faldíky.
 

Jaro, léto, podzim, zima,

stejně pořád sedím doma.

Na compu chatuji s přátelema,

pařím od rána do večera.

Karty s přáteli ve škole hrajeme,

hodně vítězství získáváme.
 

Chodíme bez bundy a mikiny,

stále to však není na bikiny.

Z pampelišek věnce děláme,

rádi u toho vití zpíváme.

Když první pampelišku uvidím,

ihned jaru závidím.

Závidím jí i tu žlutou barvu,

která patří k jaru.
 

Jaro je plné lásky,

nikomu nedělá vrásky.
 

V naší školičce milé,

běháme a skotačíme,

cvičíme a zpíváme.
 

Fotbal hraju jako bůh,

pro svůj tým jsem oporou,

na začátku sezony

se o mě kluby poperou.
 

Milujeme svět,

protože nám dal jaro,

milujeme jaro,

protože nám ukázalo,

jak je svět krásný!
 

Nejlepší školní myšlenka,

přichází v altánku Jitřenka.
 

Jaro je tu a naše Jitřenka s ním.

Já v novém altánu o prázdninách zatím pouze sním.

 

 

Využití altánu očima dětí
 

V rámci otvírání altánu Jitřenka navrhovali naši žáci, jak ho využít. Většina by se tu chtěla učit, odpočívat nebo si užívat školních akcí.

Některé děti měly zajímavější nápady, které by vás mohly trochu pobavit.

Altánek by měl sloužit (teď cituji):

„na poradu učitelů, aby měli čerstvý vzduch“

„jako kabinet přírodopisu pro pana učitele Schönauera, aby měl blízko k přírodě“

„na přespání“

„na pozorování oblohy, ale nejdříve je třeba vyříznout díry do střechy“