Ručka k ruce


Zatímco se chodbou nesl zvučný hlas chlapců a zvonivý smích dívek z osmých tříd, v prvních třídách žáci netrpělivě poposedávali v lavicích a těšili na to, co se vlastně bude dít. Otevřely se dveře a prvňáčci s pohledem upřeným vzhůru zůstali koukat na skupinku obrů, kteří se jim nahrnuli do třídy. Netrvalo dlouho a i ti nejbázlivější se pomalu seznámili a začali tvořit. Aby jim práce šla lépe od ruky, měl každý prvňáček svého osmáka, který mu podal pomocnou ruku a vedl jej. A co že vlastně žáci společně dělali? Tvořili hrací pole skokanské soutěže, která je čekala v závěru společně stráveného času. Připravené prstové barvy nebyly použity pouze na prsty, ale rovnou na celé dlaně. A byly to právě obtisky rukou, které utvořily celé hrací pole. Cvrčkové poskakovali zleva vpravo, dopředu, dozadu, jak jim to ukazovaly ruce. O chlup rychlejší byli žáci z 1. B. Sladkou odměnu si ale za skvělou práci, koordinaci pohybů a za rychlý postřeh zasloužili všichni. Skvělá atmosféra a šikovní žáci nám zvedli náladu na celé pondělní dopoledne.